Jak na žárlivce

01.04.2010 13:45

Našla jsem rady na netu, jak se vyhnout žárlivým scénám žárlivých partnerů a z vlastní zkušenosti musím říct: Bohužel, nefunguje to tak.


Takže – ty omyly:

1.Hlavně mu nelžete! Jedna odhalená lež pro něho může znamenat naprostou ztrátu důvěry ve vás.
2.Komunikace a vysvětlování – promluvte si s ním o tom, vysvětlete, že jeho žárlivost vás obtěžuje a že je zcela neodůvodněná.
3.Berte ho do společnosti mezi své přátele. Když pozná lidi, se kterými trávíte čas, může se mu ulevit. Nejlépe, pokud se s nimi sám spřátelí.
4.Nepřistupujte na jeho žárlivé hry, nenechte se zbytečně hlídat. Pokud vám na pracovní schůzku pětkrát volá a prověřuje si vás, nezvedejte mu telefon a ozvěte se později. Zvykne si.
5.Nenechávejte se jím omezit. On se musí přizpůsobit a zvyknout si na další lidi kolem vás.
6.Oplácení nepomůže. Tím, že ho budete i vy kontrolovat, ničemu nepomůžete a pouze to mezi vámi zvýší napětí.
7.Odsuzujte nevěru ostatních – například stačí okomentovat situaci u vašich známých: „Ten Karel je ale hlupák, že Idu podvedl. To je vážně sprosté, to nesnáším.“
8.Pomůže i dostatek sexu. Kvalitní sexuální život dokáže zažehnat mnoho černých myšlenek včetně těch žárlivých.
9.Polichoťte mu – žárlí především muži s nízkým sebevědomím. Proto je dobré vašemu žárlivci občas zalichotit a sebevědomí mu zvednout.
10.Pokud nic nezabírá, zkuste partnerskou poradnu. Chorobnou žárlivost je nutné řešit a rozhodně ji nepřecházet! Pokud nic nepomůže, vaší jedinou záchranou bude rozchod.

Skutečnost:

1. žárlivec podezřívá vždy, najde si lež i v každé pravdě, když chce.
2. že tě žárlivost obtěžuje je mu jedno, protože "si za to můžeš sama". Kdyby ses chovala tak, aby žárlit nemusel, nic by tě neobtěžovalo.
3. Ve společnosti žárlivec pozná, že si velmi dobře rozumíš se svými přáteli a žárlí na ně tím víc.
4. Nikdy si nezvykne, bude se jen držet a jednou pěkně vybuchne.
5. Ano, nenechat se omezit znamená žít podle svého, ale mít to stále "na talíři".
6. Jestli ty nežárlíš, tak stejně nemáš potřebu ho kontrolovat. Jemu by to dělalo jen dobře, protože by to byl pro něj důkaz Tvé lásky.
7. Ano, odsuzovat nevěru ostatních je dobré, ale jeho žárlivost to nezmírní.
8. Ne, sex v jakémkoli množství žárlivost nezmírní. Jakmile to není aspoň jednou denně, vyčítá, že když to nechceš doma, tak to určitě máš někde jinde. A za chvíli se ti do toho denně a pod tlakem žárlivce stejně nechce.
9. Zvedat sebevědmí je dobré. Ale dokud si ho sám nezvedne, tvoje zvedání je vždy jen na chvíli. Stačí jeden telefonát, při kterém se zasměješ a všechno je v čudu.
10. Jedinou záchranou je rozchod. Žárlivost je věc jeho sebevědomí. Takže pokud on sám není schopen sám sebe mít rád a nedokazovat si něco přes partnerku, tak ty to nezachráníš.

Zkušenost - 4 roky s žárlivcem.

 

Dodatek:

Jako mladá jsem hodně žárlila, páč jsem si nevěřila. Ale postupem času jsem se naučila věřit v sebe a ve svoje schopnosti a zjistila jsem, že mi teď ani nebaví žárlit. Takže jestli to "ten druhý" bere jako důkaz lásky, pak má v sobě žárlivost taky a mě už to neláká. zažila jsem si obě strany, ikdyž u sebe ne tak velkou a chronickou. Ale u sebe jsem poznala, jak to člověka sžírá zevnitř. U něj jsem poznala, jak to mě ničí život a radost ze života.
Takže jde to, ale jen sám žárlivec si musí začít vážit sám sebe, být hrdý na to, co dokázal a být vděčný, že mu bylo dopřáno poznání, jaká je to kravina hloupě žárlit.
A jediným imulsem k tomu je - Láska. Ale ta opravdová, k sobě.
Když žárlivec totiž natrefí na jiného "cvoka", kterej mu život ničí jiným způsobem, začne se bránit a začne si svého života a toho, co má víc vážit. A pak to jde samo. Takže hodný a tolerantní partner ho to nikdy neodnaučí. To můžu odpřisáhnout !!

Kontakt