Mám rád bytosti které hledají a snaží se i ostatním pomoci v tom co už objevili.A tak mám radost z toho,že tyto stránky postrkují duše v hledání smyslu života a hledání pravdy

21.05.2010 23:12

Mirinda 
Taky bych si dovolil vyjádřit svůj na názor na to,že zlo vlastně neexistuje(ostatně dříve jsem si to taky myslel).Zlo na fyzické úrovni existuje a není to jenom nějaká metafyzická formulka.Je to součást vývoje duše člověka protože tato musí toto zlo překonávat,čímž duchovně roste a sílí.A právě o to na zemi jde, o vývoj duše utajené ve fyzickém těle.A protože lidský život je krátký tak taky platí zákon reinkarnace,aby duše vše co má vyvinula.(případné otázky pokud budu vědět zodpovím)
Zdraví Mirinda

Sem.miš
Děkuji za pochvalu :-)
A děkuji za Tvůj názor ohledně toho zla. Já se také domnívám, že cokoli se jeví jako zlo na Zemi, je samozřejmě druh učení duše ... jeví se jako bezmoc, příkoří, poroba, útlak, tělesné či duševní utrpení. Překonáváním těchto překážek se duše učí bezpodmínečné lásce. Protože mu v tomto momentě chybí, ještě ji neumí cítit ani dát. Má zatím mezeru - prázdno - nepřítomnost této lásky = nepřítomnost dobra. Až duše pochopí, místo se láskou zaplní a není již ani kousek pro prázdnotu, pro zlo. Tento proces Ty nazýváš: duchovně roste a sílí. Je to v podstatě totéž řečeno jinými slovy.
:-)

Mirinda
Ahoj Sem.miško, hezky jsi mi odpověděla a je vidět, že máš hodně Lásky v srdci a že ji kladeš na první místo, což je velmi dobře.Ale zeptám se tě jak je to v případě, že člověk nahradil lásku moudrostí. Za svého života jsem poznal lidi, kteří se řídí moudrostí (ve zvrácené formě vychytralostí) a jiní, kteří se řídí citem, ve vznešené formě láskou. Co si myslíš, že je pro vývoj duše lepší?

Sem.miš
Víš, já si myslím, že nemůžeme říci: "Co je pro vývoj duše lepší.." Protože pro vývoj duše je nutné, aby prošla všemi plusy a mínusy a došla toho středu, toho klidu, kdy už nemusí nad ničím přemýšlet, protože ví...
Myšlení je cesta od nevědění ke vědění.
Moudrost se s láskou nevylučuje. Moudrost vidím tam, kde jsou prožity mnohé skutečnosti a pochopeny mnohé souvislosti, tudíž takový člověk chápe příčiny a nesoudí aktéry... Ovšem Láska je něco jiného - bezpodmínečná láska není ani moudrá ani nemoudrá. Je to Láska. Je to stav duše. Ten nejvyšší možný stav bytí. Bůh je láska a my se tu na Zemi máme naučit milovat bližního jako sebe sama - milovat každého jako Boha, ať je moudrý nebo není, ať je materialista nebo duchovní... Protože všichni jsme duše, jen někdo to neví, někdo to tuší a někdo už to ví :-)

Mirinda
Ahoj Sem.miško,
ani nevíš jak tě mám rád za to co říkáš .Máš pravdu,že všichni lidé mají duši ale různě vyvinutou a tato se vyvíjí láskou k Bohu a bližnímu a ničí materialismem ,sobectvím a neláskou.Láska se u lidí vyvíjí stupňovitě.Můžeme rozlišovat lásku bratrsko sesterskou,mateřskou ,mileneckou atd. až po duchovní,kterou ty názýváš bezpodmínečnou a k té se máme dopracovat..Láska by však měl být dopněna moudrostí,neboť i z čisté lásky by člověk mohl chybovat.Dám příklad:lásky plný člověk dá almužnu žebrákovi a ten ji propije a v opilosti někoho zabije,láskyplný a moudrostí obdařený člověk zaplatí útratu tak aby dar lásky nemohl být zneužit.Láska a moudrost jsou dvě strany jedné mince tedy samotného Boha a protože jsme dítka boží máme Jeho podstatu v sobě (tedy Lásku i moudrost)ale u neprobuzených zatím v latentním stádiu.Ještě jsem se tě chtěl zeptat,jaký máš názor na svého ducha lépe řečeno na duchovní a duševní podstatu člověka.

Sem.miš
Tak filozofovat se Ti chce? :-) Ale Tvoje uchopení Lásky z pohledu člověka je trochu jiné než moje. Taky jsem si prošla pochybnostmi, taky jsem si prošla stadiem, kdy jsem měla chuť a tendenci darovat žebrákovi pětku.. Ale to není z lásky k němu, víš. To je trochu jinak - když Tě společnost s církevními předsudky tlačí do pocitu provinění, že Ty se máš líp než ten žebrák a tak mu můžeš pomoci, máš tendenci pro dobrý pocit mu něco dát. Ale když mu tenhle postoj k sobě samému budou lidi takto ulehčovat, jeho duše se nikdy nenaučí to, co se naučit má ( proto je žebrákem ), protože ho jeho postavení nikdy nedonutí pracovat. Žebráním si vydělá třeba víc. Ne každý žebrák je chudák. A pak tu byly ještě emoce, když je žebrák zmrzačený.. Ano, ne vždy je bohatství vše a ne vždy se zdraví chovají dobře k postiženým - ale tím si zadělávají na svojí karmu. Jenže chovat se dobře k postiženým neznamená, že jim budu dávat almužnu někde v podchodu. Ti, co mají dobré srdce a nejsou "citoví vyděrači", ti mají buď nějakou práci nebo chodí či jezdí do různých centrer, taky vystačí s málem a nepijou a nekouří, aby nemuseli sedět na mostě a žebrat na pivo. Oni si svou situaci něčím "zasloužili" a mají se z toho poučit. Alespoň já tomu věřím, protože věřím na reinkarnaci a na boží mlýny, chceš-li. Takže podle mě - moudrý člověk těmhle peníze nedává... jen podporuje jejich lenost a neschopnost něco pro sebe udělat ( a případně možnost ublížení, jak jsi uvedl ). Když už - tak bych mu strčila do ruky adresu s místem, kde se o lidi jako je on, postarají a nabídnou jim třeba i práci... Jenže - to je otázka, co? Tohle zrovna nechtějí. Tihle ne. Protože by museli pracovat... na sobě i pro jiné. Většinou si za to mohou sami, svým myšlením... svým sobeckým smýšlením. Asi Ti připadám krutá, ale já to takhle po svých zkušenostech vidím.

Co se týče duchovní a duševní podstaty člověka - ačkoli to nelze materiálně dokázat, věřím, že každý člověk má duši, že každá duše je součástí Univerzální duše - nazývané lidmi Bůh, že jsou vzájemně propojené, ačkoli tělem a jeho myšlením izolované. Univerzum je prostě energie - nemůže zmizet, stárnout - prostě je. Jen mění svou formu. Sama je dokonalá, nemůže být jiná. A naše podstata je prostě její součástí, ať chceme nebo ne. Z toho usuzuji a věřím, že naše duše je také nesmrtelná. A tudíž životy lidí zde na Zemi ( a určitě nejen na Zemi ) se svými projevy materialismu, svými nemocemi tělesnými i duševními, svými malostmi a svým jednáním, slouží jako škola, co život - to třída, ve které se naučíme něco nového. Je to asi hodně zjednodušené, ale tak nějak to vidím :-) A když nepochopí někdo látku první třídy - "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" = jak se budu chovat k okolí, tak se okolí bude chovat ke mě,... nebo ještě lépe - nestačí "se chovat" ( to může být pokrytecké ), ale jak budu smýšlet o okolí, tak se bude ono chovat ke mě!! ... tak ji bude opakovat, jakoby ve třídě propadal, až to nakonec pochopí a může jít dál. Vzhledem k nesmrtelnosti duše může "propadat" nesčetněkrát. A řekla bych, že hodně duší dnes propadá :-( Ale na druhé straně i hodně duší již chápe a žene se dál. Jako my :-)
Kdyžtak jsem dala na úvodní stranu článek... Je sice ze stránek, kde Universum zaměňují se Světlem, ale ono je to vlastně jedno. Důležitý je výsledek - aby lidi pochopili, že nejsou jen hmota, co se narodí, aby makala a zhuntovaná zemřela. Že ta naše existence tady má jiný smysl... :-)

Mirinda
Mé chápání Lásky není jiné než tvé,spíš naopak.Líbí se mi,že přijímáš zákon karmy a reinkarnace jako program pro vývoj duše na zemi(nevím nakolik přijímáš její vývoj,když tu zrovna není) a církevní dogmata nejsou právě šálek tvé kávy,ale neodpověděla jsi mi jestli máš taky,vedle duše,DUCHA.Jediný v čem mám jiný názor je,že není do nekonečna se opakující příležitost pro vývoj duše na zemi.

Sem.miš
Jestli mám ducha osobnosti se ptáš? Nu, to musí nejspíš posoudit jiní. Nestylyzuji se do ničeho, nepodléhám módním trendům. Mám jistě svéráznou povahu, čímž se určitě liším od většiny lidí ve svém okolí, ale neprosazuji se s nějakou přílišnou razancí – v běžném životě se držím spíš zpátky. Jsem také konzervativní, co se archaických typů ženy a muže týká. Přesto ale v sobě „nebrzdím dobu“ … přijímám nové věci a co je pro mě dobré, vpustím si do života. Prostě – s kým se stýkám a pozná mě líp, ten ví, že „jsem jiná“, ale ví, že mu to nevnucuju a dokážeme spolu být přátelé. Mnohým, kteří moji povahu odhadnou povrchně, připadám namyšlená a „nějaká chytrá“ nebo jakýmsi neurčitým způsobem nebezpečná. Jsou lidé, co mě mají rádi a jsou asi dva lidé, co mě nenávidí ( o kterých vím ) a je pár osob, co na mě žárlí ( bezdůvodně ). Někoho přitahuju a někoho dráždím. Někomu připadám praštěná a někomu zajímavá. Mám moc ráda pana Wericha – ten měl DUCHA !! A vidíš – někteří lidé mu nemůžou přijít na chuť. Byl svojský, jak já říkám. Taky jsem svojská. A v podstatě je mi jedno, že si někteří myslí, že jsem divná. Každý jsme svým způsobem blázen :-) Roxana v Shakespearovi říká: „To jest přespříliš pln předsudků ….., již nesmí ducha mít?“ – nemám předsudky a chovám se tak, jak já chci – asi ano, patrně mám svého ducha :-) Sem.mišovýho :-)

Sem.miš
Píšeš: Jediný v čem mám jiný názor je, že není do nekonečna se opakující příležitost pro vývoj duše na zemi.
Jak to tedy vidíš Ty? Kolik šancí duše má a proč? a kde skončí, když v tom limitu, který jak se domníváš existuje, neuspějí? Tímto směrem jsem ještě neuvažovala...

Mirinda
Sláváááá,už jsem se bál,že řekneš,že duše a duch je to samý,ale když jsi v sobě našla i ducha ,tak to jsem spokojenej,to by pak totiž vypadalo,jako že jsi bezduchá.(což by stejně nemohlo být). Co se týká délky vývoje duše tak nevím, jestli budu schopen Ti to písemnou formou vysvětlit,neboť nevím jestli Ti něco říká pojem "kosmický den a kosmická noc"ale řekněme ,že ano.Pak tedy mohu říct,že se nacházíme ve čtvrtém kosmickém dni našeho lidského vývoje a mezi každým kosmickým dne je kosmická noc-pralája-(ty minulé byli v jiném planetárním sytému).Ten dnešní se nazývá Kristův kosmický den.Z toho vyplívá,že duše lidí(lidí proto,že i zvířata mají duši,ale tam je to trochu jinak a duše člověka se nemůže vtělit do fyzické schrány zvířete)je starší než planeta země.A na zemi si lidská duše má vtělit do své nejvnitřnější podstaty určité duchovní síly které ji budou opravňovati ke vstupu do pátého kosmického dne.Jednou se duše na zemi vtělí jako muž a jednou jako žena a takto se to střídá až do určitého okamžiku.Ta část lidstva,která tento úkol nesplní to znamená,že nepříjme určité duchovní síly,bude na čas z tohoto vývoje vyřazena.Každá l.duše,která dojde svého naplnění, je jedinečná a má i svůj specifický úkol pro niž je připravena i specifická cesta.Ale ne všem se to povede v určeném čase. A pokud se ptáš co bude s těmi,který to nestihnou,tak jenom prozradím,že budou v jiném vývojovém režimu o kterém bych se tady nerad zatím zmiňoval.Tak nevím ,na kolik se mi to povedlo, Ti to v krátkosti vysvětlit.Závěrem chci dodat,že nikomu své poznání nevnucuji.

Sem.miš
Moje stránky Tě zřejmě nepřesvědčily, že nejsem bezduchá a zkoušíš mě, jako u tabule, co vím a nevím... :-) Budiž... Já se ráda učím stále dál a dál, víc a víc... Takže kdykoli přiznám, že něco nevím. A svoje pojetí víry taky nikomu nevnucuji. Každý máme svou, důležité je hlavně to, že jsme již připustili, že jsme duše, sem tam oblečené do těla. A že se zde něčemu učíme.
A pokud tedy věříš, že "si lidská duše má vtělit do své nejvnitřnější podstaty určité duchovní síly, které ji budou opravňovat ke vstupu do pátého kosmického dne..." - jaké duchovní síly má Tvá víra "na mysli"... totiž "určité duchovní síly" je velmi neurčité sdělení... Pro prostý lid je třeba mluvit prostě, aby bylo všem vše jasné. Jinak učení ztrácí význam neb je nikdo nepochopí. V jednoduchosti je síla. A já bych ráda pochopila, co je naší vstupenkou do pátého kosmického dne, který jistě nebude nic jiného než další zdokonolování duše, ale bez nutnosti nacházeti se v hmotném těle. Já se domnívám, že tak, jako neexistuje čas ( čas si vymysleli lidé, aby věděli od kdy do kdy a co za to... jak říká pan Werich :-))) tak neexistují kosmické dny v čase, nýbrž v jednom a tomtéž, ale v jiných dimenzích. A do té které dimenze se prostě dostaneš jen po dosažení Poznání, kterého máš docílit v té předchozí. Jako zde na Zemi máme co život - to třída, abychom se poučili z kladných a záporných "lidských" vlastností, tak v různých dimenzích máme možnost se jakoby na vysoké škole učit dalším schopnostem, které by nám dnes připadaly jako nemožné či o nich nemáme ani páru. Ale to vůbec nevylučuje nekonečnost... Jen nemožnost postoupit do další dimenze bez Poznání v této...

Mirinda
Ano,přiznávám,trochu jsem Tě zkoušel ale to jen proto abych naznačil,že člověk není jenom duše ale má taky ducha.Nikdo na světě z lidí nemůže být bez ducha ani bez duše.Člověk má celkem sedm podstat.Tak jako Bůh.Rozdíl je v tom, že člověk je nemá vyvinutý,kdežto Bůh absolutně.A co je vstupenkou do pátého KD.To je jednoduchý, přečti si desatero a dodržuj ho bezpodmínečne.Ano to je ta,jak ty říkáš, bezpodmínečná láska,kterou má duše lidská "nasáknout".Nelhat,nepodvádět,nesesmilnit,nepomlouvat,neurážet,nefackovat,nezabíjet,(ani zvířata)a mohl bych ještě dlouho pokračovat.A teď si polož otázku,kolik lidí vůbec má zájem stát frontu na takovouto vstupenku.Proto nastupuje zákon karmy,která ve své podstatě pomáhá najít člověku skrze utrpení smysl života.I Ježíš měl mnoho inkarnací nežli se spoji s Kristem.A jako člověk země v minulosti taky pocítil dopad karmy.Ale příchodem Krista s nímž se Ježíš vědomě spojil při křtu v Jordáně vJeho 30 letech,se změnil starý zákon oko za oko,zub za zub a byl nahrazen novým zákonem kdo po tobě kamenem,ty po něm chlebem.To znamená zákonem Lásky. Člověk se má naučit milovat i své nepřátele a tím příjme impuls Kristův,neboť zlo nelze přemoci ještě větsím zlem.Milovat ty,kteří milují i nás je velice snadná věc,ale milovat ty,kteří nám činí bezpráví to už vyžaduje hodně vyspělou duši.A to je ta pravá "vstupenka "myslet,cítit a žít jako Kristus .A aby to duše jednou dokázala musí být čistá hříchu prostá jako panenská Marie a mohla se spoji s duchem, tedy s Kristem. A zase jsme u desatera.Netušíme,kolikrát člověk za den poruší zakon Boží.
A s tím časem s Tebou taky nesouhlasím.Čas ve fyzické urovni existuje tak jako zlo(ve vyšších sférách duchovních je to jinak,máme uroveň fyzickou,astrální,mentální,kausální atd,a všude panují jiné zákony)a kdo říká že ne, tak je jako pštros s hlavou v písku.Lidé nemohou nic vymyslet,neboť člověk není tvůrcem ideí, není tvůrcem myšlenek,(fyzický mozek pracuje jako přijmač ideí nikoliv jako výrobce) tudíš nemohli vymyslet ani čas ani prostor.Čas pro naší fyzickou sféru existuje a není pravda,že jeden život je jako jedna třída ve škole života. To by bylo ideální,kdybych zemřel vždy jak malé dítě.Nepostihla by mne žádná karma a školu života bych měl na to tata za sebou.Taky to může být sto životů-jedna třída.
Promiň,tentokrát Tě nezkouším, ale zase moc poučuji.Už nebudu(pokud si to nebudeš přát)

Sem.miš
JJ, dobrý, já to neberu jako poučování, ale jako vyjasňování názorů - polemizujeme, to já beru. Máme každý jiný náhled, což mě neva, protože jak jsem již řekla, je pro mě nejdůležitější v tomto životě uvědomit si, že máme duši a ta se prostě zdokonaluje.
Vezmu to od toho času: jasně, na Zemi existuje, jinak by nic nestárlo. Ale stárne hmota, ta energie, na kterou působí pozemské vlivy. Mění formu. A pozemské vlivy působí poslední dobou na hmotu dost negativně ( což si ale lidi způsobují svým negativním myšlením, tudíž i chováním, sami = zajímavá smyčka, že ).
Tu školu se třídami neuvádím ve smyslu tom, že umíráme jako děti. Ale že za jeden lidský život se dá mnoho naučit, jako se naučí dítě např. v první třídě psát, číst, počítat, tak se člověk v jednom lidském životě naučí např. tomu, že když bude ochotně pomáhat jiným, budou oni pomáhat jemu také, když se nebude nad nikoho povyšovat, budou ho mít lidé rádi, když se nebude před nikým ponižovat, nenaučí se nikdo ho zneužívat. Když se naučí milovat sebe se vším všudy, co mu bylo dáno, změní se jeho postoj k ostatním a postoj ostatních k němu samému. Protože všechno se vším souvisí. Karmu si vytvoří i malé dítě. Vem si základní ( a já říkám že jediné ) přikázání: Miluj bližního svého jako sebe sama. Pokud se dítě narodí do rodiny, kde ho od mala ponižují, nenaučí se mít rádo samo sebe. A už nemůže dodržet toto první přikázání. ( Bože, jak já nemám ráda slovo přikázání ! )
A to dítě prostě v průběhu života musí znovu najít sebelásku, aby mohlo jít "do další třídy" a naučit se milovat ty, co ho milují, a nakonec i ty, co ho nemilují ( což je opravdu těžké a je to zřejmě jedna z posledních "tříd" tady na Zemi. Takže takhle jsem to myslela.
Takže to je ta vstupenka, ta naše zkouška pro další stupeň vzdělávání... V tom se shodneme.
No a co se týká těch přikázání ( brrr... ) Podle mě Ježíš nedělal nic tak složitým jako cirkev. Měl jiné myšlení, čisté, bezpodmínečně láskyplné. Takže jeho věta: "Miluj bližního svého jako sebe sama." nebyla žádným přikázáním, ale dobrou radou, aby se člověk zde na Zemi měl čím řídit. Je to ukazatel správného směru. A pokud se touto radou člověk řídí, nepotřebuje další přikázání.
Když opravdu miluji - tak mě ani na mysl nepřijde, abych milovanou osobu podváděla, lhala jí, smilnila s někým jiným, ani v myšlenkách jí nepomlouvám, naopak, nikdy v životě by mě nenapadlo na ní vztáhnout ruku či ji zabít... Už jsi někdy někoho miloval? Opravdu miloval? Pak bys měl už poznat, že když miluješ, tak ta ostatní "přikázání" jsou naprosto zbytečná. Bezpodmínečná láska všechny tyto činy vylučuje z mysli, není tam pro ně místo. To je zase moje víra :-)

Mirinda

vůbec bych neřekl,že tvá a moje víra je odlišná v základu je stejná.Co se týká toho myšlení lidí co tím způsobují ve světě jsem s Tebou za jedno.S tím dítětem si mě nepochopila.Ale s tou karmou u dítěte je to trochu jinak.Dítě si karmu netvoří ,proč to nechci teď rozebírat.Co se týká "tvého prvního přikázání"měl bych lepší:miluj Boha svého víc než sebe sama.Co se týká toho,že dítě má najít sebelásku to bych poopravil na sebejistotu možná ještě lepší by bylo sebeúctu.Sebeláska je předstupňem sobectví a vyšší stupeň sobectví je despotizmus a to je smrtící silou pro vývoj duše.S tím Ježíšem s tebou souhlasím,církev ve své podstatě zapírá Boha než že by Mu sloužila.V tom posledním odstavci jsi mě dostala.Tak těžkou otázku mi ještě nikdy nikdo nepoložil.Milovat partnera či partnerku je ještě velice vzdálené tomu,co ty nazýváš bezpodmínečnou Láskou. Za dobu svého života jsem potkal mnoho bezmezně se milujících a zamilovaných ale po pár letech rozvedených lidí.Bezpodmínečná Láska jak Ty Ji nazýváš nedělá rozdílu mezi vrahem,homosexuálem nebo svatým.Nemění se v čase.Je stálá a nežádá si vděčnosti.Miluje stejně a všechny bez rozdílu a vždy za všech okolností.Zda se mi to někdy povedlo tak to může posoudit jenom Bůh.Jestli se to povedlo Tobě,tak se před Tebou klaním,protože pak by jsi měla vstupenku v kapse. Zdraví M.

Sem.miš
Nu, ačkoli po Jiříkově nesouhlasu mizíš, tak ještě odpovím na Tvůj poslední příspěvek..
Naše pojetí víry se liší, ale ono to nevadí. V základu stejné je - věříme na duši :-) Docela ráda bych ještě slyšela, proč se domníváš, že si dítě karmu netvoří. Karma je zákon akce a reakce, a ten platí pro dítě stejně jako pro dospělé, platí i pro zvířata. Žádná akce na Zemi ani ve vesmíru nezůstane bez reakce. Nehledě na to, že dítě, které se narodí, může být duše stará tisíc let a již si někjakou karmu sem jde "vyřídit". Sebeláska, sebejistota a sebeúcta spolu souvisí a pokud tuto lekci duše nezvládne, je zde na Zemi objetí manipulace jiných. Ale to mám v jiné záložce...

No a co se týká Tvé poznámky ohledně mnou citovaného přikázání - "měl bych lepší" - koukám, že máš tendenci být lepší než sám Ježíš... ( Ježíšmarjá, zbav se toho ... ) Já se pouze zaobírám Jeho myšlenkou, Jeho radou a snažím se jí ve svém životě žít. Nevymýšlím jiné nebo nedávám jiné významy Jeho větám. Rétorika je také zajímavá věda a naučí člověka, jak řečené vidět a jak s řečí pracovat, aby byla správně pochopena a význam slov či vět nebyl překrucován. Nehledej v Ježíšových slovech složitosti. Ono je totiž velmi jednoduché milovat bezchybného imaginárního Boha, ale mnohem složitější je milovat Jej ve všech bytostech, které Ti kdy v životě zkříží cestu. To je ale ono "milovat bez rozdílu a za všech okolností", jak píšeš i Ty. Pochopit, co je Láska, není tak jednoduché, jak je vidět z reakcí miliard lidí na světě. Mnohdy si říkám, že rozum byl dán lidem proto, aby pochopení Lásky měli složitější. Lecktří nejen že si špatně vyloží význam řečeného, ale ještě výroky mění a cestu činí labyrintem.

Zamilovanost není láska. Zamilovanost je chemie, slouží k tomu, aby druh nevymřel. Hrají v ní roli feromony.

A já? Vím jen, že jsem už jiná, že dokážu milovat bez posuzování a odsuzování i ty, kteří jsou tak prázdní, že ze zoufalství, že nemůžou najít štěstí si v té prázdnotě "vypěstují" zlo. Koukám na ně víceméně s takovou shovívavostí, jako matka na dítě, kterému se nebodaří bábovička podle jeho představ, tak ji vztakle rozdupá a v zápalu vezme i bávovičky všech dětí okolo, vyhází všechno z pískoviště a ještě brečí, jak je svět nespravedlivej... Nemá cenu mu nařezat, to nic nevyřeší. Lepší je nechat ho vyvztekat, pak ho přimět posbírat bábovičky a postavit všem dětem ty, kterí jim rozbouralo. Aby si zapamatovalo, že ničemu se nevyhne, a odpovědnosti za své činy už vůbec ne. Bůh nás také nebije, ale musíme vše opakovat tak dlouho, dokud nezchladneme, nepochopíme a nezdokonalíme se. Věřím na ty Boží mlýny, víš, takže vím, že se všem vše jednou vrátí - v dobrém či ve zlém, jak si kdo zaslouží. Miluji i ty, co mě nesnáší a snaží se mi třeba škodit, protože vím, že oni se tím taky něco učí a já jim holt sloužím jako "cvičební pomůcka". Už mi to neubližuje, protože to, co jsem se v tomto směru měla naučit já, už mám nejspíš zmáknutý. Díkybohu. A pak - věřím, že jsem již "chráněná osoba", že mám v tom "vesmírném internetu své místo a tudíž jsem chráněná i Jeho antivirákem" ( obrazně řečeno ). A proto jsem se taky rozhodla založit tyhle stránky, abych ostatním také ukazovala cestu. Nechci nikoho vést, ale ukazovat příklady ze života svého i jiných, jako učebnicové pomůcky, ze kterých se sice nelze poučit ( poučit se musí každý sám ze svých zkušeností ), ale lze se nasměrovat tím správným směrem. Nebo jen směrem přibližným a k tomu správnému se pak dopracují tehdy, když ve svém životě potkají toho správného člověka. Protože ačkoli každý nás nějak ovlivní, někteří nám dokonce i otevřou oči :-) 
A vo tom to je :-)

Jirka pro Mirindu

Cítím z tebe negativní energii, odejdi odsud, případně svoje hleny, kterými máš svoji hlavu zadávenou, si čisti v soukromí. Ničíš pozitivismus těhle stránek a tyhle stránky nejsou už jen pro vás dva, je v nich energie, která nepotřebuje aby se o ní pořád mlelo. A ty to mletí vyvoláváš. Je to hlavně pro normální lidi, kteří prostě obyčejně hledají, tak to nenič svojí rádoby chytrostí. Energie tě smete i s těma tvýma kecama.

Mirinda Jirkovi
Jiříku,Ty se nerozčiluj,mě stačí naznačit a já jdu.Omlouvám se všem,které naše úvahy popudily a prosím Sem.mišku aby je vymazala. Žijte blaze.M.

Sem.miš Jirkovi
Jirko, někdy je dobré polemizovat, aby si člověk ujasnil myšlenky. Ber to tak, že ač rozdílní - jsme stejní. Protože ať chceš nebo ne, existují i bezvěrci, kteří absolutně odmítají myšlenky, o kterých my tady diskutujeme a jen si ujasňujeme svá stanoviska:-)

Kontakt