Každý svého štěstí strůjcem

01.03.2010 15:51


Je to tu opět. To už známe. Ale znát ještě neznamená věřit tomu. A věřit tomu ještě neznamená umět to.

Dávám sem vlastní příběh, abych tak trochu ukázala, jak že to funguje. A abyste viděli, že to opravdu funguje, ačkoli si přejeme špatně. Je jedno proč - buď špatně pochopíme a nebo nedomyslíme důsledky. Ale prostě to, co si v našich myšlenkách Universum přečte jako naše přání, to se nám splní. A jak zrajeme a postupně chápeme, jsou naše přání lepší a i náš život je lepší.

1. Zamilovala jsem se do kluka, který byl veselý, vtipný, měl spoustu kamarádů, byl šikovný, byl sportovec, měl krásnou postavu, měl hezké chování a podle všeho jsem se mu líbila. Jenže ... byl tak nesmělý, že neudělal žádný první krok, na který já jsem čekala. Jiná nečekala a sbalila ho, otěhotněla s ním a on si ji vzal. Podle všeho jsem se mu líbila dál, ale byl navíc ještě zodpovědný a rodinu by nikdy nepodvedl a neopustil. Ctila jsem to a o nic se nepokusila. Oplakala jsem tuto ztrátu a přála si jiného, ale hodně podobného, skoro stejného... 

2. Kéž se objeví kluk, co má všechno jako moje Velká láska. Ať má i takovou krásnou postavu. Ať ...
( špatné přání - měl všechno, ale tak nějak jsme si rozuměli, obdivovali se, ale láska v tom nebyla. A krom těch dobrých vlastností měl ještě jednu - měl malý sebevědomí. Ale to jsem tenkrát nevěděla, to jsem se dozvěděla až časem, jak o manželovi, tak o své Velké lásce. To je tak, když někoho prostě dobře neznáme. A když si špatně přejeme. Díky tomu malému sebevědomí se navenek snažil vypadat jako že má velký a hlavně - chtěl se všem vyrovnat, ve všem - ať to bylo množství peněz, množství zážitků, později množství obdivovatelek... A všechno bral z rozpočtu rodiny, protože si neuměl vydělat někde melouchama. ) 

3. Ať má zdravé sebevědomí, nemusí mít ani tak hezkou postavu, hlavně když bude žít pro mě a nebude se chvástat před kamarády, srovnávat se s nimi a chtít se jim vyrovnat. Ať nebere peníze z rozpočtu rodiny na své koníčky.

( A dostala jsem ho. Byl hubený, šlachovitý. Byl workoholik. Měl sebevědomí, nikomu se nechtěl vyrovnat, protože žádné přátele neměl. Žil jen pro mě a žárlil na každého, s kým jsem si rozuměla - i na děti, na rodiče, na mou dlouholetou kamarádku. Chtěl mě odříznout od světa, aby mě měl jen pro sebe. A peníze z rozpočtu mi nebral. Z výplaty mi dal jen to, co vypočítal, že sám sní a prokouří. To bylo cca půlka výplaty. Zbytek si nechal na koníčky. To jsem si teda zavařila. )

4. Tak tedy žádné experimenty - ať je to hodný kluk z vesnice, jako moje Velká láska. Ať máme společnou kasu, ať mě miluje a nežárlí na mé děti a rodiče a přátele. Ať má zdravé sebevědomí i kamarády.

( Nakonec to přišlo - kluk z téže vesnice jako moje Velká láska, byl mladší, měl hezkou postavu, i sportoval, byl hodný, slušný, miloval mě a nežárlil. Miloval i moje děti. Hlavně mojí dospívající dceru, jak to po čase vypadalo... No a kasu nedělil, dal vše, co měl, a přesto jsem ho víceméně ještě živila. Byl pro mou lásku ochoten riskovat i strašné zadlužení. A navíc - chtěl dítě, já už ne. Takže zase špatné přání. )

Další pokus:

5. Ať je to "koník" ( v čínském horoskopu ) jako moje Velká láska, ať má všechny jeho kvality a hlavně ať se nepodobá těm mým předcházejícím partnerům. Ať nežárlí, ať nerozhazuje peníze, ať je slušný, ať doma pomáhá, ať už nechce děti, ať ... no co se nepovedlo jsem vyloučila a dodala, co jsem si myslela, že je dobré dodat.

( Ano, dostala jsem ten dárek - měli jsme společné peníze, ale vydělal jich míň než já ( exmanžel jich utratil víc, než vydělal ), hrál slušně na kytaru, ale zpíval falešně, měl rád depresivní muziku, děti nechtěl - naopak, po půl roce soužití se ozvala ta, se kterou se mu dítě narodilo, narodil se přesně v ten samý den jako můj exmanžel, doma pomáhal, ale hlavně aby z toho měl on užitek - sex večer ( jako exmanžel ), abych nebyla unavená. Neměl žádné přátele a byl hubený a šlachovitý ( jako můj druhý partner ), říkal, že mě miluje, ale on jen prostě nechtěl být sám ( závislý partner ), koukal po mé dceři jinak, než po dceři ( jako můj mladší přítel ), a navíc byl "baron Prášil" - lhal jak nejlíp dovedl. O všem, co bylo jeho minulostí. Měl ji nezáživnou, tak si ji přibarvil. Neuvdomil si, že to jednou může prasknout.

"Ať se nepodobá mým předcházejícím partnerům bylo velmi neuvážené" - podvědomí neslyší ne )

6. A pak jsem si tedy opravdu přála něco kloudného a rozumného - a on se zjevil jako zázrak. ON byl v podstatě bez chyby. Ale jedna chybička se mi vloudila - nepředstavovala jsem si sama sebe jako hlavní postavu v tomto příběhu - a on byl zosobněním mého snu, dokonce jsme se i milovali, ale ... byl zadaný. Nehrála jsem hlavní roli v tomto vysněném filmu. Prostě jsem si přála, abych ho potkala. A stalo se. Dokonce jsem si tajně přála, aby ten jejich vztah byl nefunkční, aby se s ní rozešel. Ale v dobrém ( byly tu děti ). Ale když to trvalo cca 5 let, přestala jsem čekat, možná i doufat. Navzdory tomu jsem věděla, že jejich vztah JE nefunkční. Ale ON neudělal žádný krok k tomu, aby situaci vyřešil. A já nechtěla být milenkou nebo "oficiální přítelkyní" ženatého muže, který zůstává v manželství "jen kvůli dětem". A co byste řekli? Stalo se nevyhnutelné - vzhledem k tomu, že jejich vztah se stal nefunkčním, ale já nechtěla ženatého muže, našel si jinou milenku. Mě velmi podobnou, vzhledobě i povahově, ale které nevadilo být tajnou milenkou ženatého muže. Tedy jen nějakou dobu. Rozešli se. A on se rozešel se ženou, ujasnil si, že na tajném milování nejde postavit kvalitní vztah. Ale zůstal ženatý - kvůli penězům a tak. Takže ... má přítelkyni, oficiální, odešel od ženy. Ale je stále ženatý. A já? Nechci ženatého muže, ikdyby byl sebekrásnější a nejcharizmatičtější, ikdybychom měli společné úplně všechno... neměli bychom společné peníze. ( Ano, slyšela jsem i to, že na penězích vztah nestojí. To je z velké části pravda. Ale pokud nejsou, nejsou. Pokud má však vašeho přítele v hrsti jeho exmanželka díky penězům, pokud váš vztah ovlivňuje to, že se s ní kvůli nim nerozvede, pokud ona může dělat dluhy a jsou pořád jejich obou - a vy je pak vlastně potažmo s ním musíte platit... pak na tom vztah stojí a padá. Žádná žena nechce platit dluhy exmanželky, která se vám směje pomstychtivě do očí. )

Tak teď mám další pokus.
Podle zkušeností a podle prostudovaných materiálů vím, že na přání je potřeba si dát bacha. Takže formulovat vše jen pozitivně. A opravdu téměř do nejmenších detailů. Vím, že čím detailnější, tím déle bude Universu trvat, než mi ho najde a dovede. Ale chci, aby to skutečně byl mužskej, který se ke mě hodí a se kterým budu šťastná, veselá, v pohodě, aby náš vztah byl láskyplný, harmonický, abychom se v něčem shodli a v něčem doplňovali. Tak uvidím. Pak dám vědět :-)

***

Po 3 letech :-)

7. Tak dávám vědět ;-) Přišel. Seděla jsem v restauraci a najednou se mi podlomila kolena :-O To jsem ještě nezažila. Prošel kolem mě, a já se rozechvěla jako list. Zírala jsem. Znala jsem ho. Před pěti lety jsem si s ním koukala celý večer do očí a na rozloučenou jsme se líbali. Ale tím to zkončilo. Měl partnerku, dítě. Já byla zamilovaná do jiného. Prostě jen úlet po krásně prožitém a prozpívaném večeru ve společnosti. Pět let nic. A teď tohle? Proč? Já byla cca 3/4 roku sama, on asi 1/2 roku. Oběma nám minulý vztah nevyšel. Můj expřítel byl super, ale nebyl srovnaný sám se sebou, po čase jsem pochopila, že je alkoholik. Alkoholikovi se podaří skrýt to před vámi, když spolu jen chodíte a nebydlíte. Někdy se umí přemoci a nebo nenápadně vymyslí způsob, jak se napít - pokud možno i s vámi, abyste neměla podezření. Prostě vymyslí zábavu, při které se i popíjí. Může to procházet dost dlouho, než pochopíte... Oni dva se znali, kdysi byli dobří přátelé. A teď - vyzval mě k tanci. Byli jsme samá sranda a najednou povídá: Kdybys nebyla zadaná, tak bych Tě sbalil.. A tak krásně se usmál. A byla ruka v rukávě :-) Láska ničím nezatížená. Kromě toho, že mě neuměl skloubit se svou dcerou. Chtěl být buď s ní nebo se mnou. Asi 2x jsme byli ve třech někde, ale "nedával to". Zdůvodňoval to tím, že se chce dceři plně věnovat, a když ho rozptyluju já, že to nejde. Divný, že. Rozptylovala jsem ho tak, že jsem se s jeho dcerou proháněla po ledě, blbli jsme všichni tři, my dve jsme kolem něj kroužily jako krasobruslařky, zkoušeli jsme piruety.. Když mi řekl, že i na dovolenou chce jet jen s dcerou, už mi to fakt přišlo divný. Chápala jsem, že si jí chce užít, když jí má jen někdy, ale... normální chlap chce vidět přece, jestli si s jeho dítětem budte rozumět a tak vás spíš pohromadě chce vidět, jak spolu vycházíte, když s vámi chce být. Když s vámi chce být! To byl kámen úrazu. Vzhledem i k sexuálním praktikám, které jsme prováděli a nastavení, které v sobě má a nechce, aby ho jiné znali, mi to začlo dávat smysl. On se mnou nechce být. On mě chce chvíli mít, aby se mohl uvolnit. Promluvili jsme si. Bylo to tak. Chemie nám fungovala skvěle, co se týče zábavy a společných zájmů i mimo domov, i dokonce plány do budoucna - to bychom měli společné. Ale nikoliv touhu mít to všechno společně. On to chtěl mít jen pro sebe. A mě jen na zábavu, protože pochopil, že jsem přístupna i zvláštnostem, že nejsem puritánka, že ráda poznám nové způsoby čehokoli... on se potřeboval projevit v sexu. Minulá partnerka to nezvládla a rozešli se. On to nezvládal a začal pít. Ano - opět jsem měla někoho, kdo svoje vnitřní nastavení umrtvoval alkoholem :-O Běhe půl roku jsem poznala, že "byl nejspíš vzorem" svému příteli - mému bývalému partnerovi. Měli stejná gesta, stejná rčení, stejný vkus, byli stejně vtipní, společenští... chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že jsem předtím chodila s "kopií" a tohle je originál. Ale oba zkončili u alkoholu. Oba nebyli smířeni sami se sebou. Jak to jen formulovat a jak to poznat? ... Toť otázka. Ale teď už zase vím, že když vás partner, ikdyž tvrdí, že vás miluje ( může být zamilovaný, ale když spolu nejste dennodenně, jde furt jen o zamilovanost, ne o "miluji Tě" v tom vztahovém slova smyslu, jde jen o euforigeny, o chemii ), nechce seznámit s mámou, ségrou, dcerou... nebo ikdyž po mírném nátlaku seznámí, ale dál vás separuje - buď vy nebo oni, ať je to návštěva, zábava nebo dovolená, je to o tom, že jste jen zábava, ne partnerka. Teď partnerku má, bydlí spolu, upíjejí se spolu, brečí spolu, že to není TO ONO. Ona má dceru, která ji vidět nechce, ani vnučku jí od narození neukázala, on má dceru, která ho "bere s rezervou". Nemají peníze, protože všechny propijí. A jaké praktiky při sexu spolu provozují, to už je vedlejší, zřejmě jim to ale zrovna štěstí nepřináší. Takže - díkybohu, že jsme se rozešli.

A tak možná za pár let se ozvu zase ;-)

Sem.miš



Kontakt