Vaše zkušenosti

26.06.2009 10:11

 

Dědek
Mám diagnostikovanou smíšenou poruchu osobnosti (dřívější název schizoidní psychopatie) a jedna z nich jsou schizoidní rysy osobnosti.
Na život si nestěžuji, protože emoce fakt naprosto nefungují. Akorát se třeba musím vyhýbat pohřbům, tam fakt nevymáčknu ani slzu a tvářím se tak jako vždycky (to znamená podle okolí furt blbě). Holt to beru, že to tak je a nic na tom nezměním. Třeba jsem neprošel psychologickými testy na zbrojní průkaz v práci jen proto, že při přepadení transportu peněz bych nezaváhal použít okamžitě zbraň (psycholog mě nazval chladnokrevným vrahem a vyhodil mě). Kamarádů mám málo, to je fakt, ne každý rozchodí moje uvažování. Ale když už vydrželi, tak jsou zase spolehliví. I v práci mám neustálé konflikty, protože vše řeším jen rozumem a přes city se u mě ničeho nedá docílit. Tady dokonce selhávají specialisté, kteří mají řadu kurzů a školení jak zacházet s lidmi (bohužel jen normálními). Možná normální člověk by z těchto komplikací byl špatný psychicky, ale věř, že pravý schizoid se tím nezalamuje a nijak to něj nepůsobí.

Miliau
… ze se manzel chova jako schizoid, to ze mu absolutne neprislo divne ze odchazim s jinym, ze nezarlil, ze me ani moc nedrzel a ze cekal celych 6 let na stejnem miste az se zase vratim, prislo nekterym jako hrdinsky cin a ja byh se mela citit vdecna ze cekal. Ale ja si prijdu jako ze ho miluju a mame krasny klidny vztah i milovani je krasne, ale jako bych ten vztah cely tahala sama. Celou dobu co je 15 let, jsem doufala, ze budeme mit deti a ze to bude fajn, ale ted, co ctu vase prispevky, jak se chovaji k detem, tak nevim. Manzel je ke me ale velmi vrely a rad me objima, liba ale je casto ponoren do sveho sveta, tak trosku podivin, stale vymysli nejake objevy a rad cestuje. Nema asi vsechny priznaky schyzoida, ale bojim se, za za rok to zase bude na bode nula a ja si budu pripadat, ze on nechce jeste deti..

XX
....žiju s takovýma lidma celý život ....ovšem oni jsou autisti a dřív se to nazývalo schizoidní psychopat než se přišlo na to, že jde o autismus...to jak to popisuješ vypadaá opravdu na to.Myslím že bys ho neměla nechat rozhodovat o zásadních věcech, spíš bys měla věci řídit sama...oni nejsou dobří když rozhodují, jsou dost zaujatí sami sebou a většinou tím spíš rodině škodí,vždycky vymyslí nějakou pitomost.....takže je potřeba je usměrnovat tak, aby neškodili .....jinak za to nemuže, nemůžeš se na něj zlobit, je prostě takový .....má to i své výhody.

Dr.
V dětství plaší a nepraktičtí, v dospělosti záhadní a podivní. Takoví jsou lidé se schizoidní osobností. Nedokáží vyjadřovat své city, reagují chladně, žijí ve svém vlastním světě, mimo okolní realitu. Jejich vztahy s ostatními lidmi jsou omezené, nedokáží se radovat. Na druhou stranu dokáží myslet netradičně, vidí souvislosti tam, kde jiní ne. Často se uplatní v teoretických vědních oborech. Vypadají přesně tak, jak si představujeme „šíleného vědce“.

Léčba ? Základem jsou různé formy psychoterapie ( jde o špatně nastavené vzroce chování, o potlačení citů, jehož základ byl položen většinou někdy v dětství. S pacientem se pracuje jak individuálně, tak ve skupině. Do léčby se zahrnuje i rodina nemocného. Léčba medikamenty má podpůrnou funkci. Omezí úzkost, zmírní agresivitu, zklidní emoce, pomůže odstranit deprese a pocity méněcennosti.

...

Kontakt