Zajímavé myšlenky o Vesmíru a Bohu

03.05.2011 20:55

Co je příčinou existence Boha?

Nejčastější námitkou vůči tomuto argumentu je „co je příčinou existence Boha?“. Ovšem otázka „co je příčinou X“ má smysl jen tehdy, pokud existuje nějaký náznak toho, že X mělo počátek. V tomto případě není nic, co by vedlo k předpokladu, že příčina velkého třesku měla počátek. Ostatně vzhledem k tomu, že před velkým třeskem čas neexistoval, příčina velkého třesku musela existovat bezčasově. Proto nemohla mít počátek, a tedy ani příčinu. Rádi bychom tohle řekli o vesmíru, ale není to možné, protože — jak už jsme viděli — důkazy ukazují na to, že vesmír počátek měl.

 

Bůh je nejlepším vysvětlením existence vesmíru,
který umožňuje život.

 

Astrofyzikové zjišťují, že velký třesk byl zjevně velmi přesně vyladěn. Číselné hodnoty různých přírodních sil jako například gravitace, elektromagnetismu, subatomárních sil a náboje elektronu „náhodou přesně zapadají“ do extrémně úzkého rozmezí, které umožňuje život. Nepatrné změny v libovolné síle by znemožnila existenci života a v mnoha případech by také vedly k destrukci vesmíru.

Stephen Hawking, pravděpodobně nejznámější postava současné fyziky, napsal:

Fyzikální zákony, jak je dnes známe, obsahují řadu základních čísel, konstant, jako například velikost elektrického náboje elektronu či poměr jeho hmotnosti k hmotnosti protonu... Přesto se zdá, že pouze poměrně úzké rozsahy číselných hodnot konstant dovolí vývoj jakékoli formy rozumného života.“ (Stephen Hawking: Stručná historie času, Mladá fronta Praha, 1991, str. 124)

Sir Fred Hoyle, astrofyzik proslulý svými antiteistickými názory, nám říká, že:

Vysvětlením fakt, které nabízí prostý rozum, je to, že si s fyzikou, chemií a biologií pohrál nějaký supermozek a že v přírodě neexistují prakticky žádné slepé síly. Čísla, ke kterým se na základě faktů člověk dopočítá, mi připadají tak přesvědčivá, že tento závěr je skoro nezpochybnitelný.“ (Engeneering and Science, Listopad 1981, citováno v The World Treasury of Physics, red. Timothy Ferris, 1991, str. 392)

Zamyslete se nad těmito příklady:

  1. Kdyby si náboje protonu a elektronu nebyly přesně rovny, vodíkové atomy by se navzájem odpuzovaly a neexistovaly by galaxie.
  2. Kdyby relativní síla čtyř základních interakcí — gravitace, elektromagnetismu, silné a slabé jaderné síly — byla nepatrně jiná, život by nebyl možný. Kdyby silná jaderná síla (síla, která váže v jádře atomu protony a neutrony) byla jen o dvě procenta slabší, vedlo by to k rozpadu všech atomárních jader nutných pro život. Kdyby byla o dvě procenta silnější, zabránila by vzniku protonů a tím i hmoty.
  3. Kdyby byl poměr mezi hmotností protonu a elektronu nepatrně jiný než 1836:1, nefungovala by chemie.
  4. Kdyby se rovnováha mezi gravitací a elektromagnetickou interakcí ve hvězdách změnila o pouhé 1:1040, vznikl by vesmír složený pouze z hvězd typu modrý obr (extrémně horké a krátce žijící, v závěru existence explodující jako supernovy) a červený trpaslík (relativně chladné malé hvězdy). Ani jeden typ není vhodný pro podporu života.
  5. Na základě druhého termodynamického zákona měl velký třesk vytvořit vesmír, v němž je nulový řád (maximální entropie), a přesto náš vesmír je vysoce organizovaný (má nízkou entropii).
  6. Kdyby rychlost rozpínání vesmíru byla menší o část rovnou 1: 1 000 000 000 000 (tedy 10-12), vesmír by se po velmi krátkém čase opětovně zhroutil. Kdyby rychlost rozpínání byla větší o jednu milióntinu, nevytvořily by se galaxie, hvězdy ani planety.
  7. Kdyby odstředivá síla přesně nevyvažovala přitažlivou sílu, každá galaxie a sluneční soustava by se zhroutila do svého gravitačního středu.
  8. Kdyby rezonanční úroveň (energie) jádra uhlíku C12 byla o málo nižší, uhlík by ani nevznikl. O něco vyšší hladina by ho okamžitě zničila. Na stejné energii jsou závislé uhlík, kyslík, dusík a další těžší prvky nezbytné pro život.

Kdyby velký třesk byl čistě nahodilou událostí, je prakticky nemožné, aby všechny hodnoty těchto sil byly právě ty správné pro to, aby umožnily přežití našeho vesmíru a existenci života. S ohledem na potenciálně nekonečný počet jiných hodnot, které by tyto síly mohly mít, je mnohem pravděpodobnější, že by spadaly mimo ono velmi úzké rozpětí, které je vhodné pro život. Jak řekl John Leslie, filozof vědy: „Vesmíry neumožňující existenci života jsou mnohem pravděpodobnější než vesmíry život umožňující.“ To je důkaz ve prospěch inteligentního návrháře, který stojí za velkým třeskem a který zajistil, že proběhl přesně tak, aby ve vesmíru mohl existovat život.

Námitka pozorovatele

K tomuto argumentu je možné uvést jednu hlavní námitku: „Není překvapující, že pozorujeme počáteční podmínky vesmíru jako vhodné pro život, protože to jsou ty jediné možné podmínky pro naši existenci.“

To platí pouze tehdy, když předem předpokládáme, že naše vlastní existence není překvapující. Ale náš argument říká, že s ohledem na potenciálně nekonečné množství variant hodnot základních interakcí, které životu nesvědčí, je značně překvapivé, že se celý scénář vůbec odehrál, tedy že existovaly zrovna ty správné počáteční podmínky umožňující život pozorovatele. Pokud předpokládáme, že druhá část není překvapující, pak samozřejmě je logické, že nikoho nepřekvapí ani první část. Ale to už je argument v kruhu.

Shrnutí a závěr

Stejně jako se ze dvou spletených pramenů stává pevný provaz, i souhrn těchto dvou argumentů nám dává dobrý průkazní materiál svědčící ve prospěch existence Boha.

Zdroj: http://everystudent.cz/existuje-buh?gclid=CKm55dC3yacCFcoe3wodLDKUFQ

 

   ( Můj názor již asi znáte - Bůh je Energie, která byla, je a bude a umí si hrát, je inteligentní a všudypřítomná, nemizí, jen se mění, netrestá, jen když jí kumulujete, vybuchne a za následky si můžeme sami. Tento článek mě velmi zaujal, tento pohled na možnost existence života je myslím skutečně hodný zamyšlení se nad tím, že není až taková náhoda, že na Zemi život existuje. A docela určitě to není jediná planeta, kde si takto Enegie se svými "hračkami" pohrála :-))

Kontakt