Pampeliška lékařská - Taraxacum officinale

 

Louky, pastviny, okraje cest a polí, zahrady, dvory, meze, rumiště, ... , téměř všude.

 

Sbírá se kořen, někdy list nebo nať s kořenem, velmi zřídka i květní úbory. Kořen se sbírá na jaře před rozkvětem (březen, duben), po omytí se rychle suší ve stínu nebo i na slunci, případně za umělého sušení při teplotách do 50 °C. Nedostatečně usušený kořen snadno plesniví, naopak suché kořeny bývají napadány červy nebo myšmi (proto skladovat v dobře uzavřených nádobách).


Droga povzbuzuje trávící orgány, působí mírně močopudně a žlučopudně a celkově je považována za posilňující prostředek s příznivým účinkem na metabolismus. Příznivě ovlivňuje funkce jater, žaludku, slinivky, střev, ledvin i krvetvorných orgánů. Dále ji lze použít při léčbě močových kamenů, napomáhá při cukrovce (snižuje hladinu krevního cukru), při chronické únavě, při opuchlých lymfatických žlázách, při zvětšení sleziny, působí proti degeneraci kostí a chrupavek, pomáhá vyvolat menstruaci. Doporučuje se i při zánětu močových cest, žloutence, horečnatém střevním zánětu nebo zánětu žaludeční sliznice, při zácpě.


Užívá se obvykle ve formě odvaru, který se připravuje z jedné čajové lžičky kořenové drogy na 100 ml vody, vaří se asi 1 minutu, pije se 2x až 4x denně po 200 ml. Lze podávat i ve formě čerstvé šťávy z kořenů, podává se 4x denně po 1 až 2 čajových lžičkách. Zevně se někdy užívá proti nežidům či na hemeroidy.
V Antice byla šťáva z pampelišek užívána jako prostředek proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, jejím mlékem se léčily záněty očí. Avicenna léčil čerstvou šťávou vodnatelnost a překrvení jater.

Kontakt